Jdi na obsah Jdi na menu
 


Na letecké show v polské Radomi bylo až do 16 hodin nemožné fotit - slunce bylo přímo proti nám a tak jsme se často otáčeli tak, abychom měli slunce v zádech a tím pádem jsme z druhé řady měli dobrý výhled na zajímavé objekty... 

Co se týká samotné akce, tak na statice byl hlavním lákadlem Fairchild A-10A Thunderbolt II.

dsc_2053.jpg

dsc_2060_panorama.jpg

Jednomístný, dvoumotorový letoun určený k poskytování palebné podpory jednotkám pozemních sil (proto někdy nazývaný "tankobijec", v letectvu častěji nazýván jako Hog - prase). Vyniká obratností zejména při nízkých rychlostech a malých výškách a jsou při použití palubních zbraních vysoce přesné. Dokáží operovat ve výškách pod 300 metrů a jsou schopny vzlétnout a přistát na velmi krátkém prostoru. Tyto zmíněné přednosti se ukázaly být životně důležité pro americká a spojenecká vojska během Operace Pouštní bouře ve válce v Perském zálivu. Během této války letadla A-10 kupříkladu vykonala 8100 bojových vzletů a vypustila na 90 procent všech použitých raket AGM-65 Maverick. Maximální dostup tohoto stroje je 13 700 m, maximální rychlost je 704 km/h, dolet je 4 150km. Do výzbroje patří jeden 30 mm rotační kanón s 1350 náboji, který dominuje v čelním pohledu

dsc_2062.jpg

pod křídly má 8 závěsů, pod trupem další 3 a na nich může nést až 7200 kg výzbroje. Do služby byl zařazen v roce 1976, ale v roce 1984 byla výroba ukončena po předání 713 stroje. Motory na horní zadní části trupu snižují při pohledu ze země jejich infračervenou stopu.

dsc_2072.jpg

Uvádí se také, že je schopen návratu na základnu s jedním ustřeleným motorem nebo s polovinou ocasních ploch. V konstrukci byl kladen důraz na zaměnitelnost pravých a levých dílů. Pořizovací cena jednoho stroje je 12,1 mil. USD.

Další lahůdka z výzbroje polské armády, která byla k vidění jak na statice

dsc_2083.jpg

tak ve vzduchu

dsc_3036--2-.jpg

byl stroj sovětské provenience Suchoj SU22 (což je v podstatě původní SU17 s mírnými vylepšeními určený pro export), který byl ve výzbroji i české armády, která je vyřadila v roce 2002. Letoun má částečně měnitelnou geometrii křídel - pohyblivé jsou pouze vnější části křídel. Tato technologie zmenšuje potřebnou délku dráhy pro vzlet a přistání a prodloužuje dolet. Tento rozdíl v geometrii křídel je vidět na dalším snímku.

dsc_2986.jpg

 Ve výzbroji byly dva kanóny a pod křídly a trupem na 10 nosnících mohl nést až 4000 kg pum, raketometů, kazetových pum, kanónů či jaderných zbraní. Dostup je až 18 000 metrů, maximální rychlost až 2,1 Mach (2200 km/h).

Armáda České republika zde byla zastoupena  JAS-39 Gripen, vyráběný švédskou společností Saab, zde na snímcích ve zbarvení s tygřími motivy. (Tradice tygřích letek vznikla už za druhé světové války mezi americkými piloty. V šedesátých letech se piloti tygřích letek armád členských států NATO začali setkávat na několikadenních manévrech - NATO Tiger Meet). Čeští letci měli od roku 2008 status zkušebního člena a plného členství prestižního klubu tygřích letek NATO se dočkali po dvou letech, kdy se stali nejlepší tygří letkou a na rok získali do držení unikátní sošku tygra (Silver Tiger Trophy). Mezi tygřími letkami mělo již české letectvo od roku 2002 zástupce - 221. letku bitevních vrtulníků z Náměšti nad Oslavou. Fotky jejich strojů jsou níže.

dsc_2444_filtered.jpg

dsc_2511.jpg

Jedná se o jednomotorový stroj s deltakřídlem a vodorovnými řídícími (kachními) plochami, které poskytují stroji větší vztlak a umožňují operovat z relativně krátkých vzletových drah. Maximální rychlost je uváděna 2470 km/hod a dostup je do výšky 15 240 metrů. Na čtyřech závěsnících pod křídly, dvou pod trupem a dvou odpalovacích kolejnicích na koncích křídel může nést výzbroj o celkové hmotnosti 4200 kg.

dsc_0344.jpg

Jednomístné české Gripeny jsou vybaveny rychlopalným kanónem Mauser BK-27. 

Ve výbavě mají tento stroj kromě naší 211. taktické letky Čáslav ještě ve Švédsku, Jihoafrické republice, Thajsku a Maďarsku. Maďarský gripen je na dalších dvou záběrech.

dsc_2026.jpg

dsc_2039.jpg

Dalším strojem v "českých" barvách byla ALCA - Aero L-159 - jednomístný, jednomotorový víceúčelový taktický bojový podzvukový letoun české výroby z Aera Vodochody. Česká armáda objednala a obdržela 72 kusů jednomístných strojů, ale v současné době jich je ve službě u 212. taktické letky Čáslav podstatně méně - 28. Zbývající jsou zakonzervovány, případně již vyměněny z jinou "výbavu"... Maximální rychlost je uváděna 935 km/ hod., dostup je 13 200 metrů a může nést 2340 kg zbraní a na sedmi podvěsech - po třech pod křídly a jedním pod trupem.

dsc_2968.jpg

Dalším zástupcem české armády byl vojenský dvoumotorový transportní bojový vrtulník Mil Mi-24 Hind, který je určen pro podporu pozemních jednotek, ničení tanků a obrněných cílů, k přepravě osob nebo materiálu. Exportní verze vrtulníku je známá pod označení Mi-35. 

dsc_2637_filtered.jpg

dsc_2640.jpg

dsc_2642.jpg

Základní výzbrojí vrtulníku je otočný, v přídi umístěný čtyřhlavňový rotační kulomet ráže 12,7 mm.

 dsc_0163.jpg dsc_0166.jpg

Další výzbroj a výstroj může být podvěšena na čtyřech závěsnících pod pomocnými křídly, na jejichž koncích jsou lišty pro protitankové řízené střely. Vrtulník se účastnil mnoha konfliktů, mj. sovětské války v Afgánistánu či v Čečensku. Prototyp stroje uskutečnil první let 19.září 1969. V české armádě slouží tyto stroje na 22. základna letectva v Náměšti nad Oslavou a náleží 221. letce bitevních vrtulníků, která je členem elitní NATO Tiger Association.

dsc_2093.jpg 

 dsc_2094.jpg

Dalším zajímavým strojem, který byl k vidění ve vzduchu byl MiG-29 - ruské jednomístné, dvoumotorové, nadzvukové stíhací letadlo, které bylo vyvinuto na počátku 70. let 20. století v konstrukční kanceláři inženýra Mikojana.

dsc_2807.jpg

Měl nahradit rychle zastarávající stroj MIG-21 a být potenciálním soupeřem pro F-15. Podle požadavků sovětského generálního štábu měl mít rychlost Mach 2 ve vodorovném letu, vynikající manévrovací schopnosti, velký dolet, schopnost používat i neupravené vzletové plochy a silnou výzbroj. Ukázalo se, že stroj bude finančně velmi náročný na to, aby mohl být vyráběn ve velkých sériích jako jeho předchůdci. Projekt byl rozdělen na dvě varianty - těžkou a lehkou. Lehká svými parametry odpovídala letounu F-16. Práce na něm se začaly v roce 1974 a 6.10.1977 absolvoval svůj první zkušební let. Mezi dvojitými ocasními plochami se nachází aerodynamický brzdný štít a padák, který umožňuje výrazně zkrátit dojezd letadla během přistání.

www.airplane-pictures.net/image158686.html

Vnitřní nádrže umožňují nést až 3 200 kg paliva, ale při velké spotřebě obou motorů Klimov RD-33 toto množství postačuje jen na kratší vzdálenosti. Letoun sice může nést velké přídavné nádrže, ale za cenu velkého zhoršení letových charakteristik. Při startu a přistávání používá letoun jako ochranu před nasáním cizích předmětů do motoru sací otvory v horní části rozhraní mezi křídly a trupem– tzv. „žábry“. Ty jsou vidět před hranou křídla za pilotní kabinou.

dsc_2933_filtered.jpg

Hlavní vstupy do motorů se otevírají až po zatažení podvozku. Jako pasivní ochrana slouží vrhače pyrotechnických klamných cílů v ocasní části letadla. MiG-29 je vybavený trojpodpěrovým zatahovacím podvozkem. Přední podvozková noha je dvojkolová a zatahuje se směrem dozadu.

dsc_2079.jpg

Zadní nohy se sklápějí dopředu, přičemž se otáčejí o 90 stupňů. Dodávky československých letounů MiG-29 probíhaly od jara do podzimu 1989 a celkem tehdy dostalo letectvo 18letounů MiG-29A a 2 cvičné letouny MiG-29UB, z nichž polovina připadla při dělení republiky Slovensku. Česko své stroje v červenci 1994 vyřadilo ze služby a v prosinci 1995 vyměnilo všech svých 10 MiGů-29 do Polska za 11 vrtulníků W-3 Sokol vybavených pro leteckou záchrannou službu. Letouny byly do Polska přelétnuty mezi prosincem 1995 a lednem 1996. 

dsc_2861.jpg

Dalším a již zmíněným strojem, který je k vidění na téměř každém leteckém dnu je F-16 Fighting Falcon (zde již poměrně profláknutý kus v barvách holandského Demo teamu),

dsc_3555_filtered.jpg

dsc_3560_filtered.jpg

dsc_3585_filtered.jpg

víceúčelový letoun s velkou obratností, který je určen k leteckým soubojům a útokům na pozemní cíle. Ve vzdušných soubojích převyšuje svou obratností a bojovým akčním radiem (tj. vzdáleností potřebnou pro přílet na místo boje, souboj a návrat) všechny letouny potencionálního protivníka. Jeho vybavení umožňuje útoky na cíle bezohledu na denní či noční dobu nebo počasí. Konstruktéři F-16 vycházeli z nejnovějších poznatků z předchozích typů, jako F-15 nebo F-111. Stroj snese přetížení až 9 G při plné palivové nádrži, čímž předčí schopnosti konkurenčních typů. Výzbroj tvoří řízené a neřízené střely a pumy do hmotnosti 5,5 tun nesené na vnějších závěsnících a kanón ráže 20 mm s 500 náboji, který je integrovaný v trupu letounu. Maximální rychlost je 2 124 km/ hod. a dostup 18 500 metrů. Prototyp letounu vzlétl v roce 1974 a výroba těchto velmi rozšířených bojových strojů pokračuje od roku 1993 pod novou hlavičkou výrobce jako Lockheed Martin F-16 Fighting Falcon i poté, co zbrojařský gigant Lockheed Martin firmu General Dynamics koupil. Původní verze letadla má označení A (jednomístné) a B (dvoumístné). Modernizovaná varianta (od roku 1981) je analogicky značena C nebo D. V roce 1991 byly nasazeny letouny F-16 v operaci Pouštní bouře a byly použity při útocích na letiště, vojenské továrny, postavení raket SCUD a na množství jiných cílů. V roce 1999 byly nasazeny rovněž při akcích NATO proti Jugoslávii. Cena jednoho stroje je 20 mil. USD.

dsc_3615_filtered.jpg

dsc_3634.jpg

dsc_3638.jpg

dsc_3648.jpg

 Druhá F16, která zde byla k vidění byla řecké armády

dsc_2256.jpg

dsc_2383_filtered.jpg

dsc_2414_filtered.jpg

Další F-16 belgická, bohužel foceno na velkou vzdálenost a horký vzduch udělal své...

dsc_2548.jpg

dsc_2552_filtered.jpg

dsc_2559_filtered.jpg

Další F-16, které byly k vidění ve vzduchu při skupinovém letu a následně při dogfight - boji na krátkou vzdálenost, se stroji Mig-29 a právě F-16 polské armády.

dsc_3081_filtered--2-.jpg

 

 dsc_3130_4060--4044--66--4123.jpg

Dalším strojem, který byl bohužel k vidění pouze na statice byl Eurofighter Typhoon - jednomístný dvoumotorový víceúčelový letoun s delta křídlem a kachními plochami,

dsc_2023.jpg

který je vyráběn konsorciem společností Alenia Aeronautica, BAE Systems a EADS pracující pod holdingem Eurofighter GmbH. Projekt je řízen NATO Eurofighter and Tornado Management Agency, která je hlavním zákazníkem. Stroje slouží v "členských" zemích Konsorcia -  v Německu, Itálii, RAF, Španělsku a dále Rakousku a Saudské Arábii, která podepsala kontrakt na 72 letounů. Je schopen vyvinout rychlost 2495 km/hod a jeho dostup je 19 810 metrů. Ve výzbroji má jeden kanón ráže 27 mm a na 15 externích závěsech může nést řízené střely středního i krátkého doletu. 

dsc_2024.jpg

Na tomto odkazu je možné se podívat, která společnost vyrábí jakou část tohoto letadla. Konsorcium Eurofighter Typhoon

 

 

Náhledy fotografií ze složky 27.8.2011 Radom Air Show