Budík zvoní po páté ranní. Naštěstí Bernoš na svém Mi2S nenastavil psychedelické vyzvánění, ze kterého bych asi po ránu vyskočil z okna. Nebo vyhodil mezi slepice telefon i s majitelem (telefonu).  Nebylo toho ale zapotřebí. Dobalit cajky a stěhujeme bagáž k autu. V přízemí už máme od paní "domácí" nachystán "balíček" na cestu. Ve skutečnosti je to pořádně velká chladící taška plná housek s různými náplněmi a to s pořádnou vrstvou - salámu nebo sýra. V druhé tašce ovocné jogurty i se lžičkami. V jídelně kávovar, na výběr spoustu různých čajů a prý jak je možné, že nejsme vybaveni žádnou termoskou... No po pravdě - na tu nikdo nevzpomněl. Loučíme se a musím říct, že ubytování tady

www.hansens-hotel.de/ , goo.gl/maps/TrCDj 

je za . Jdeme na další level tetrisu a společné foto. 

Naše trasa na základnu Gilze-Rijen vede mimo jiné přes Hamburk a přes Německo to celkem sviští, až na jednu ranní zácpu, způsobenou bouračkou - horší je to v Holandsku, kde je max 120km/h a všichni jezdí ještě o něco pomaleji. 

Po cestě nás "vítá" Herky s doprovodem F16 a tanker - Air power demo už začalo. Do cíle své cesty se ale hodinu po poledni dostaneme. Máme s Valdou v plánu omrknout možnost focení zvenku - zkoumali jsme večer na mapách spotters places a máme celkem jasnou představu, kam chceme jít. Proti je místní kolchozník, který se bojí, že bychom mu mohli pošlapat jeho štěrkovou cestu a posílá nás po asfaltce dál k hotelu a zase doleva. Když jdeme kolem daňčí obory, už ve vzduchu burácí nějaká 16 - mělo by to být NL demo. Zrychlujeme, ale není nám to nic moc platné - tam kam chceme se stejně nedostaneme - za osu ukázek nás nepustí a tak jdeme také dovnitř, jen z opačné strany než Shark s Kubou a Doktorem. Dostáváme se na VIP místa, kde většina strojů před letovými ukázkami najíždí na dráhu. Jen ten zvonek... Ale aspoň se nemusíme tlačit a máme spoustu prostoru a možnost si vybrat místo a případně si přeběhnout, podle svého "uměleckého" záměru.  Jako první nás čeká belgická F16

a hned poté slovenský Migu-29. Bezva forsáže.

Pak letové ukázky NH-90

a Spitfire s B-25 Mitchell. Po nich řecká F-16 - ta je nějaká tmavá

a tak se na kartu ukládá samý černoch v tunelu. Nefotitelné v těchto podmínkách. Po něm hunter,

švýcarský hornet za to při startu pěkně vzal

a dnešní program končí Red Arrows.

Zpátky na parkoviště nepůjdeme okolo, ale skrz areál a omrkneme statiku a stánky s merčendajzem. To nás ale čeká zítra. Dnes spíš omrkneme, kde co je - občerstvení je na žetony, mají tu i bankomat, takže to by docela šlo. Když přicházíme k autu, tak zjišťujeme, že tu jsme dřív než kluci. Tak si dáme v klidu sváču, pivko, cigárko, red bulla a čekáme na zbytek výpravy. I přes frontu u výjezdu se dostáváme pryč poměrně rychle a levně.  

Vzhůru na Charme Hotel Oosterhout

www.charmehotels.eu/nl/oosterhout ,

který je kousek od vliegbasis. Nejdéle trvá najít v okolí hotelu místo na zaparkování. Po ubytování si necháme zarezervovat místa v hotelové restauraci, což ale je po letmém průzkumu interiéru restaurace zavrhnuto. Jde najít nějakou normální nálevnu do "města". Česká turista  si musí vyfotit oranžově vyzdobenou stejnojmennou ulici, což u domorodců budí úsměvy.  

Nakonec se vracíme na náměstí, kde si nás "uloví" sympatická servírka z přilehlé restaurace. Ve chvíli, kdy jsme se usadili její zájem končí a střídá jí další sympatická kolegyně. Jídelní lístek v holandštině také dáme - dyk jsme tu několikrát do roka a jazyk místních už nám nedělá problém (je to směs němčiny a angličtiny) a můžeme si objednat - velká piva a hambáče. Velké pivo má cca 0,2 L a tak si tu děvčata asi prošoupou podrážky. Hambáč je bezva a pivo do nás taky celkem padá. Dneska by to šlo.  Ale je tu poslední objednávka a začíná úklid. Na to se dá koukat. Jen by to chtělo zavřít huby a neslintat.  Zaplatit tu kartou ale je nad naše možnosti, dáme dohromady hotovost a jdeme si lehnout. Ráno se v 8.00 otevírají brány základny, tak v 6.45 sraz na recepci.

Na hotelu s kartou naštěstí problém není. Ufff. Majkl nám přistaví povoz téměř až před vchod. Dokonalé.  Vyjíždíme včas, ale dáváme si ještě jeden okruh městem a Mára si skočí přeci jen vzít zpod postele v hotelu boty. Takže na druhý pokus to vyšlo. 

Bezchybně se dostáváme na parkoviště, které jsme si včera vyhlídli při pěší pochůzce, ze kterého to navíc bude do areálu podstatně blíž. Dav před bránou na základnu je početný, ale Kuba dostal za úkol po otevření vyrazit a zabrat místa vedle VIP tribuny. Sice se trefil o pár metrů vedle, což následně během dne Doktor-navigátor dostal sežrat, ale místa máme v první řadě, takže víc asi není třeba řešit. Statiku si oběhnu po ránu, dokud ještě není tak obklopena a dokud ještě svítí - co kdyby...  

Areál letiště je obrovský, ale na další pochůzky už přes den nebude čas. Márovi se za všechny ústrky a včerejší večerní špičkování složíme na malé bolestné - hezkou slečnu (samozřejmě že na nášivce).  Vracím se na samý začátek letových ukázek

Mustang

naše Alca

Red Arrows

Ne všechno je tak úplně zajímavé a při srovnání s předchozími roky v Leeuwardenu a Volkelu, není program tak nabitý. Ale i tak je co fotit (a následně zpracovávat). Těšíme se na Air Power Demo, o které jsme včera přišli,

ale i tanker KDC-10/ MD11 fly-by (která tu i přistane)

a samozřejmě Dreamlinera.

Zajímavá budou dema Apache

F16 NL

a BE

a slovenský Mig-29. 

A pohled o několik desítek let zpátky - Lancaster, Spitfire a Hurricane

Nečekáme na úplný konec, protože pilot řecké F16 toho včera moc neukázal a SWI horneta taky známe. Vyhneme se největšímu davu a navíc cesta domů je dlouhá. Párkrát vypustíme Doktora, aby se proběhl  a můžeme bilancovat. Perfektně zorganizováno a sestava ustálená, nebyl žádný problém a Majkl za volantem je prostě profík. Těším se na další akci. Díky všem. 

Pár slov od Bernoše: www.michalbernat.com/2014/07/gilze-rijen-luchtmachtdagen-air-show.html