Naprosto perfektní akce a pohodový den. Z Prahy vyjíždíme sice v 5:50. A to přesto, že jsem na tom tak, jak říkal děda Lebeda z večerníčku Jája a Pája "mě rychlé vstávání nedělá dobře". Než ale pak sedět v koloně v autě při příjezdu, tak je si lepší přivstat. Cestou proběhne tradiční pořádná snídaně. Jediné místo, kde pak stojíme je v Náměšti u opravovaného mostu. Pak už je vše plynulé. Na základnu vjíždíme vjezdem č.2 a parkovací místo pro nás je hned na kraji řady. Po vystoupení z auta vidíme několik lidí, kteří tu byli před námi a čekají na odvoz busem blíž ke statice a samotnému místu konání. Po minutě je tu bus, do kterého nasedáme. Tak tohle je pohoda. Pak už žádná kontrola batohů, kapes apod. - prostě "pojďte dál". V dnešní době hodně "friendly" přístup, který na zahraničních akcích není obvyklý. Mrkneme do nedalekého hangáru a suneme se dál plochou základny. Hledáme kamaráda Dedého. Cestou fotíme statiku, zatím bez lidí, takže fotky jsou celkem zajímací. 

https://www.flickr.com/photos/119037308@N08/29936639722/in/album-72157671221917244/

https://www.flickr.com/photos/119037308@N08/29936642622/in/album-72157671221917244/

Blížíme se ke stojánce s hindem a už z dálky vidíme Tygříka Tomíka. Připravil to tu pro nás náramně.  Tome moc díky, bylo vidět, že sis s tím vyhrál. Skvělé. 

Protože je tu tak trochu zastrčený, tak tu zatím není moc lidí a máme možnost si tu udělat fotky, které pak v průběhu dne nebude možné cvaknout. Bez davů. Fotím si tu všechny možné detaily. Jedním slovem paráda. Lezu tu po zemi podobně jako Doktor, k čemuž si samozřejmě nemůžu nevyslechnout od obou kamarádů poznámky. Oblejzám Hinda ze všech stran a fotím spousty detailů. Předminulý týden jsem takhle v Ostravě obíhal Aliena, dnes klasické barvy. Tímto to ale nekončí a to přesto, že i kdybych po zbytek dne nefotil, tak to bylo něco extra. Dedé se nechá od kolegy vystřídat a jde se s námi a s Hanzem projít. Potkáváme velitele 221. letky, podplukovníka Martina Janďourka - Petrova kamaráda. Jednoho z mnoha zde. Zve nás k sobě na kafe. Toto pozvání neodmítneme.  Cestou potkáváme Jardu Špačka, dalšího dlouholetého Petrova kamaráda, kterého jsme potkali už na Tiger Meetu v Zaragoze, jenž bude před polednem křtít knihu "Historie vrtulníkového letectva v českých zemích od roku 1945 po současnost". Protože ale spěchá a my ho zdržejeme a rozpylujeme, tak se pakujeme "na bar". Výzdoba na chodbách a kolem je impozantní. Fotky, trofeje, diplomy, sošky... nedá se to popsat, to se musí vidět. Dedé nám připravuje kávičku, kofolu a já mám čas na prohlídku. Pak jdeme na terasu a pozorujeme, co se děje na letových stojánkách před námi. U Kosti je nějaká slečna se svým "průvodcem", takže Dedé usoudí, že tam můžem taky. Tak zase chvíli cvakám. Pak se ještě musíme dostat na konec stojánky, kde stojí 2 mašina L159A Alca. Tady potkáváme dalšího Petrova a Dedého kámoše - mého jmenovce Romana "Pontíka". Pár fotek

Do kabiny už prý teď nemůžem, jsou už připravené na ukázku, ale kolem, prý můžem blbnout jak chcem, takže tak činím. Kluci zatím opodál kecají, já si tu fotím všechny možné detaily. Většinou pak s fotkami ze statiky moc nenadělám, třeba teď výjimečně... Pomalu se sem blíží piloti - Hanz prudí, že chce vidět Kosťu, jak ho nahodí a bude odjíždět na ukázku. Tak jo, přesuneme se proti výjezdu z pojížděčky a odtud půjde cvaknout i Alca při pojíždění. Roman říká, že se pak máme vrátit po ukázce - zatím se loučíme. Čekáme na nahození Hinda. Jdu zkusit chytit plamen při spouštění, prý se objeví tak na vteřinu. Mám ale jen širokáč, tak se uvidí, jestli tak daleko dosáhnu. I když to na displeji aparátu nevypadalo, tak ho nakonec mám.

Pak sebou plácnu do trávy a čekám na správný moment. Jednu pojíždějící Alcu pak zkouším natočit - jen na telefon. Po odjezdu má Dedé "práci" na stojánce, je po něm sháňka, takže se s ním přesouváme na jeho původní stanoviště a sledujeme blázinec, který tu panuje. Děti tu pobíhají kolem Hinda a výzbroje. Tohle na žádném leteckém dnu není možné - Amíci kolem Raptorů, B2 by byli rychle hotoví. Ale kluci tady jsou celkem v klidu, i Dedé je vcelku tolerantní - jen sem tam na nějakého "borce" houkne, aby ty náboje nerval do kapes. Přichází mu rodinka, malý Tomáš místo pozdravu Petrovi oznámí, že je vožralej... Odpověď je jasné - nejsem, když budu řídit. Kde to asi tak odposlechl?! Pak se stěhujeme zase dál. Stavíme se k MiG-15. Tady počkáme na přílet a pojíždění mašin po ukázce a pojíždění právě patnáctky po nahození. Organizátoři nás posílají dál a určují místo, kam máme jít. Petr jde za Tomášovým kolegou z kanclu Petrem a ptá se ho, jestli můžeme jít fotit na ten kopeček uvnitř nad pojížděčkou. Prý, že to není problém, máme to obejít zadem. Taky libové místo. Zkoušíme si udělat selfíčko s dvěma Hindy za zády po jejich zastavení na stojánce s rotujícími listy a trochu poškádlit kamarády doma, ale jsme bohužel přímo proti sluníčku, takže na displeji vidím úplný ... prd. Pak projdeme zpátky, mrkneme ještě jednou kolem stánků, dojdeme do muzea omrknout stálou expozici. Když vidíme, co se děje na odjezdu a posloucháme z rozhlasu informace o tom, odkud a kam stojí kolony, tak usuzujeme, že náš původní plán, nafotit "Dedého" Hinda na stojánce i s vyskládanou výzbrojí z plošiny padá. Jak se později dočtu, tak prý bylo 18 tisíc lidí. Vrátíme se rozloučit s Tomem, děkujeme mu za dnešní den, vyzvedneme si schované printy a jdeme na autobus. Nasedáme hned do prvního a kousek od auta zase vystupujeme. Odjezd z letiště je plynulý a Petr mi cestou ukazuje, kam jezdil na prázdniny, koho kde .... poznal, jak daleko musel chodit k vlaku - prostě takový malý poznávací výlet. Po cestě muzeum Kralické bible, pak ještě zastávka v lese na něco menšího, nebo možná většího k snědku. Zahrádka Na Bažině je ale plná, tak si sedáme vevnitř. Žebra, kolínko - klasika našich cest je na jídelníčku. Fajn. Obsluha sympatická, ale jinak to nějak vázne. Sedáme si na uvolněná místa venku a čekáme dál na objednávku. Když jedna ze slečen přijde, tak nám říká, že na jídlo ale budeme chvíli čekat - prý tak 30 minut. Noo, tak to radši jenom polívku. A i na tu čekáme snad 45 minut. Kofolu ale máme... "Už" tu máme polívku. Je dobrá, tak cestou nemusíme do mekáče. Platím a můžem pokračovat v krasojízdě. Na googlemaps ještě zkoumám, jestli není někdy nějaká "kongesce" , ale je to v klidu. Krátce po páté odpolední mě Petr vyhazuje na Opatově.

Byl to podařený den, pěkné počasí, spousta zážitků a fotek ze zajímavých míst. Moje poděkování patří všem z Náměšti, kteří se na pořádání akce podíleli - od velitele letky, přes Toma a jeho kolegy, TigerSharka až po řidiče autobusů. Bylo to skvělé i když se Tygřík Tomík omlouval, že toho tu moc nelítá, ale my jsme spokojení. Návštěvu tady si rád kdykoliv zopakuju.

Takže díky kluci!!!!

Complete album of photos: 

https://www.flickr.com/photos/119037308@N08/albums/72157671221917244